pondělí 7. května 2018

Já čtenář III. - Které hlavní hrdiny bych upálila

Zdravíčko,
dlouho jsem se zase neozvala, ale teď už jsem si snad všechno vyřešila a přestanu blog tak zanedbávat :)
Dlouho jsem nepokračovala v této sérii a přijde mi to škoda, protože mám spoustu nápadů ještě na pár dílů. Minule jsme se podívali na žánry. Tentokrát to bude mírně rozčilující a pravděpodobně se mnou někteří z vás nebudou souhlasit. Ale o tom ten knižní svět přece je! O tom, že každého zaujme něco či někdo jiný. :) Pokusím se to napsat s co nejméně spoilery, ale přece jen se mohou objevit. Tak pozor!
Teď se pohodlně usaďte a jdeme na to.

Hobit - Bilbo Pytlík

we❤️it
Hobita jsem četla jako povinnou četbu. Hluboce smekám nad geniálností pana Tolkiena. Ale na druhou stranu mě moc nebere styl, kterým píše. Nemám ráda dlouhé popisy a každý, kdo četl Hobita nebo Pána prstenl ví, že pan Tolkien je přímo miluje. Ale mě nebaví číst, jak pročtě šli a šli a šli a najednou se stalo tohle a tamto a pak zase šli a šli a šli.
Ale přesto jsem knihu statečně dočetla. A našla jsem tam týpka, který mi ukázkově lezl na nervy. Bilbo Pytlík. A víte co je nejhorší? Já nedokážu říct proč. Prostě celá jeho osobnost a snad každá jeho věta či myšlenka mě přiváděla do varu. Přitom na něm není nic zlého, že? Jenže mně prostě vadil. Tečka.

Hunger Games - Peeta


we❤️it
Uf, uf. Kdo by neznal tuhle sérii aspoň jako film? Musím se přiznat, že ke knihám mě přivedl právě film. A musím říct, že to bylo docela fajn čtení a měla jsem celou sérii velmi rychle přečtenou.
Možná to někoho překvapí, ale mně prostě nesedl Peeta. Jak v prvním díle hrál na city byl možná chytrý tah, ale mě naštval. A pak jak mu vymyli mozek a on potom zaútočil na Katniss? Uuuuáááá. To bylo už na mě moc. I když vím, že za to defakto nemohl, tak mě tím natolik rozčílil, že ztratil veškeré mé sympatie. Přišlo mi, že s tím dostatečně nebojuje. Za mě to není žádný hrdina. A ne, nejsem tým Gale. Toho totiž taky moc ráda nemám.
P.S. Ve filmu ale naprosto žeru Galea.

True Blood - Alcide

we❤️it
Možná znáte seriál True Blood, který jsem vám doporučovala tady. Mám ho neuvěřitelně ráda. A pak jsem se dozvěděla, že byl natočen podle knižní série, která má 13. dílů. A hned jsem se na ni vrhla. Musím přiznat, že už jsem tu sérii četla dvakrát a už teď vím, že ten počet se ještě zvýší. Jo a je to na 90% jiné než seriál!
A kdo mě nejvíce rozčiloval? Alcide. Do prdele. Jak může být tak krásnej chlap tak debilní? Mně prostě přišlo, že nemyslí hlavou. Vždyť se neustále vracel k Debbie, což je kapitola sama pro sebe. No a když se zbaví Debbie, tak mu zase stoupne do hlavy, co se kolem něj děje a chová se jak debil. No nemám slov. Ale je krásnej!

To - Stan Uris 

we❤️it
Kdo nikdy neslyšel o TO, tak jakoby nežil. Mluví se o něm furt. Každý zná ten film. Aspoň z doslechu. Já viděla starý i nový. A musím přiznat, že starý u mě zatím vede a to díky obsazení. Nový není zlý a mám ho docela ráda, ale třeba obsazení Beverly se vůbec nepovedlo. Každopádně je hezký detail, že nový film vyšel po 27 letech. A ti kdo viděli, či četli ví, proč je to takový hezký detail. :)
A každý, kdo má rád Kinga, horory a nebo prostě pořádné bichle by si měl přečíst knižní předlohu TO. Je to prostě mazec, co si budeme. Nepříjemné pocity při čtení se dostavily a dokonce i nějaká slzička ukápla. Ale ten stísněnej pocit při některých částech? Parádní! Ale co se týče hlavních postav, tak jsem hrozně neměla ráda Stana. Lezl mi na nervy těma kecama, jak tomu nevěří a jak tohle a tamhleto. No a moje nesympatie k němu podpořil jeho zbabělý čin a nedodržení slibu.

Harry Potter - Dolores J. Umbridgeová 


we❤️it
Každý kdo mě zná ví, že naprosto miluju Harryho Pottera. Já tím světem i dost žiju. Je to těžká srdcovka, co mě přivedla ke čtení. A na každém díle (asi od 3. nebo 4.) jsem byla v kině. Každý ví, že filmové adaptace jsou většinou nic moc, ale Harry Potter se prostě povedl. Ale všichni nečtenáři by měli vědět, že i tak filmy pokrývají tak 50% celého děje.
Co se týče postav, tak já je mám vesměs ráda všechny. A i když by se mělo jednat o hlavní hrdiny, tak Dolores Umbridgeová je přece jen dost důležitá postava a v 5. díle vlastně hlavní, dalo by se říct. Když jsem si to teď teda tak hezky okecala, tak musím říct, že tu ženskou nesnáším. A pokud si někdo myslí, že po filmu ji nemůže nesnášet víc, tak to jset ještě nečetli knížku. Tam je jako mor. Fakt slovo nenávist dostane úplně nový rozměr.
Nesnáším tuhle růžovou ropuchu a smekám před herečkou, která ji perfektně vystihla.


Chtěli byste recenzi na některou sérii z výše zmíněných? :) A co vy a hlavní hrdinové? Koho fakt nemůžete snést? 





  

 Můžete mě podpořit na fb nebo instagramu :)

sobota 31. března 2018

Recenze: Obyvatel

Zdravím!
Po delší době se zase podíváme na nějakou tu recenzi knihy. Minule jsem se podívali na malinko odbornější a přesto velmi zajímavou knihu a to Muž, který si pletl manželku s kloboukem. Tentokrát se vrátíme zpátky k beletrii.



Název: Obyvatel
Autor: Francis Cottam
Žánr: Literatura světová, Detektivky (já osobně bych detektivku vyměnila za thriller)
Nakladatelství: Galatea
Překlad: Sylva Švihelová
Rok vydání: 2013
Počet stran: 253
Hodnocení na databazeknih: 73%

Anotace:
Každý rok se miliony svobodných žen na celém světě nastěhují do nového bytu, ale jen málokterou napadne, že ani vlastní domov nemusí být ostrovem bezpečí.

Mladá lékařka Juliet Devereauová, jejíž manželství se nečekaně ocitá v troskách, zoufale hledá přijatelné místo k bydlení v Brooklynu. Potřebuje získat zpět ztracenou ži
votní rovnováhu a začít nový život. Nemůže uvěřit svému štěstí, když konečně najde krásný a prostorný byt s výhledem na Brooklynský most. Vše se zdá být naprosto ideální… až příliš ideální…. 

V průběhu několika týdnů ji záhadné události vedou k podezření, že v bytě není sama, a nemůže se zbavit pocitu, že ji někdo sleduje. Podivné zvuky, které ji v noci probouzí, silueta muže, stojící v jejím pokoji… Její obavy však nejsou dílem zjitřené fantazie, ohrožení je až příliš reálné a o to hrozivější. Juliet je proti své vůli zavlečena do děsivé hry na kočku a myš a neexistuje žádná jistota, zda z ní vyjde živá…

Jako první se seznámíme s Julietiným životem a se vším, co k němu patří. První máte dojem, že žije dokonalý život. Úspěšná doktorka, fajn manžel Jack a přátelé.
Dokud se to nepokazí a její manželství není v troskách. Poté sama Juliet zjistí, že najít bydlení není tak snadné. Projde strašidelným domem, pokojem pro studenty a bůh ví čím ještě.  Nakonec narazí na to pravé ořechové. Je to jednodušše ideální! A tak začíná její nová kapitola života. Ze začátku se to zdá fajn. Vnuk majitele Max ji dokonce několikrát pomohl a ona má pocit, že konečně narazila na fajn místo k životu s milými sousedy. Ale během několika týdnů zjistí, že ne vše je takové, jaké má být. Slyší i vidí různé zvuky. A k tomu ji děsí starý majitel domu.
A dál? Dál vám už nemohu prozradit vůbec nic, protože by tu bylo příliš moc spoilerů. Ale mohu za sebe říct, že já se nestačila divit, co všechno se dál dělo. Nikdy totiž nevíme, kdo se dívá a proč. Ani kdy se rozhodne udělat další krok.

Tato kniha se úplně vymyká knihám, které normálně čtu. Tudíž jsem šla do knihy bez předsudků a očekávání. Tedy s čistým štítem. Je napsaná opravdu čtivě a zvládla jsem ji přečíst během jednoho večera. Upřímně řečeno jsem se nemohla moc odtrhnout. Potřebovala jsem vědět, co bude dál. Ale musím uznat, že začátek byl poněkud delší, než bylo nutné a konec se možná taky dal malilinko zkrátit.
Při čtení mě doprovázeli nejčastěji pocity zhusení, radosti a udivení. Kniha je napsána hlavně z pohledu Juliet, ale čtenářům se dostane i úhel pohledu neznámého slídila.
Ocitnete se tedy i v mysli člověka, který by měl být zavřený v psychologické léčebně a nikdy nebýt propuštěn ven. Nevyhnutelný zvrat v příběhu není nijak extra šokující, ale za to je neuvěřitelně morbidní. Občas mi při čtení běhal mráz po zádech. Tato kniha rozhodně není pro slabší lidi. Ten samotný nápad příběhu je úchylný a zvrácený. Zároveň ale věřím, že takoví lidé existují a klidně žijí mezi námi. A o to je to děsivější. 
Hádám, že tato kniha musí být minimálně dobrá, když mě přesvědčila k tomu, že tento žánr se může stát mým žánrem. Ne, oprava. Je to skvěle odvyprávěný příběh, který je tak trochu psycho. 
Po vyprávění jsem si musela dát den oddech bez knih, protože jsem to musel vstřebat. Rozhodně vás tato kniha dokáže odradit od samotného bydlení a nedej bůh ve starším domě.

Nejsilnější stránkou této knihy je její jedinečnost a aktuálnost. Je to psané jako vyprávění a ještě ke všemu ze dvou pohledů. A téma stalkingu je poměrně aktuální téma a mělo by se o něm více mluvit. 

Nejslabší je rozhodně trochu zdlouhavý začátek. Dalo by se to rozhodně zkrátit a tím by se čtenářům umožnilo dostat se k něm napínavým částem, které vás nenechají vydechnout.

Dlouho jsem uvažovala nad tím, jak bych tuto knihu shrnula jedním slovem. A váhám doteď jestli jsem vybrala dostatečně výstižné slovo. Nebo tentokrát spíše citoslovec. Tak jako tak, bych řekla, že jeden ze správných adeptů je brrrr

Rozhodně bych knihu doporučila všem, kteří rádi čtou a nevadí jim si přečíst něco malinko zvráceného. Protože tahle kniha vám dá náměty k přemýšlení. A rozhodně to je i pro lidi, kteří tento typ knih nikdy nečetl. Hlavní hrdinka je sympatická a mně na nervy nelezla, což je také velké plus této knihy. 

Tentokrát se obejdeme bez porovnávání obálek, jelikož u nás je jen ta jedna, která je ale velmi povedená a jasně naznačuje, že tento příběh není plný srdíček a kytiček. Za mě výborná volba!

Ze zahraničí jsem našla jen tuto obálku, což mě mrzí, protože podle mě jich je určitě víc. Každopádně tahle se mi nelíbí. Ale díky tomu jsem zjistila, že tato kniha byla i zfilmovaná! Na to se musím podívat!



Francis nebo FG Cottam se narodil v Southportu v Lancashire, navštěvoval univerzitu v Kentu v Canterbury, kde získal titul z historie, než začal svou kariéru v žurnalistice v Londýně. Žil 20 let v severním Lambeth a během devadesátých let založil časopis Total Sport a poté zahájil britské vydání Mužského zdraví. Je otcem syna a dcery a nyní žije v Kingstonu u Temže. Nad knihami přemýšlí při každodenních jízd po trati mezi Kingstonem a Hampton Court Bridges. 


Nejvýhodnější ceny naleznete na portálu srovname.cz

Aby hodnocení nebylo ovlivněno pocity hned po přečtení, tak jsem nějakou dobu počkala. Hodnocení je stále skvělé, ale přesto si myslím, že kniha si jedničku nezaslouží. Takže má za mě a za Gucciho výbornou dvojku!



A co vy? Četli jste knihu? Co na ní říkáte? A pokud ne, tak se chystáte? A co říkáte na obálky?  Nebo jste viděli film? :) 


neděle 4. března 2018

Recenze Shoptet: Jak na eshop snadno a rychle

Zdravím,
tentokrát se mi nabídla možnost zrecenzovat eshopový systém Shoptet. Takže se pohodlně usaďte, jdeme na to! :)

Asi každý, kdo sleduje blogovou scénu, se již s názvem Shoptet setkal. Jedná se vlastně o prostředí, ve kterém si můžete vytvořit snadno svůj eshop a nebo zde mít pokladní systém. Pro mnohé je výhodou, že je celý v českém jazyce, takže se nemusí trápit s angličtinou a to ani na podpoře.

Pojďme se jako první podívat na ceny. Shoptet nabízí čtyři nebo vlastně pět variant. Varianta free je velmi osekaná a nabízí vám jen 10 položek, 1 email a 1 uživatele. Dále je varianta Basic, kde můžete mít až 100 položek a máte tam již pokladní systém, který je pak už všude. Pro obyčejného uživatele, jako jsem třeba já, je Basic asi nejlepší volbou. Nejlepší je, že stojí 290 Kč na měsíc, což není nic, co by něko zruinovalo. Pak zde máme Business, který stojí 990 Kč, takže zatím stále žádná hrůza a nabízí již 1000 položek. Profi za 1 490 Kč a s 5 000 položkami láká na dárek zdarma a Enterprise za 2 490 vám už nabízí neuvěřitelných 40 000 položek a taktéž dárek. Samozřejmě je u všeho trochu více výhod, ale pro všechny je hlavní cena a počet položek.

Na svém webu slibují mnoho výhod. Já jako naprostý laik, který by si chtěl otevřít eshop se svými výrobky, beru za velkou výhodu, že už si nemusím nic stahovat. Najedu na jejich web a rovnou mohu začít tvořit a je naprosto jedno, co za zařízení mám, či jaký operační systém používám.



Světe div se. Opravdu stačilo zadat email a kliknout na tlačítko a byla jsem tam. Ve svém eshopu, kde se mi otevíralo mnoho dalších možností. Opravdu mě potěšilo, že jsem nemusela vyplňovat název eshopu či cokoliv jiného a stačil jen email. Ostatní totiž doladíte až poté a pomůže vám s tím takový pomocník, který vás nenechá zapomenout na nic důležitého a vše vám názorně ukáže. 



Hned po odkliknutí přišla rychlá orientace v nejdůležitějších věcech. 


Jako první mě okouzlila grafika. Hned jako druhé mě dostalo, jak snadno jsem se v novém prostředí zorientovala.


S orientací mi pomohl tento pomocník. Je udělaný velmi chytře a jak již jsem napsala, tak vás provede všemi základními kroky na které se nesmí zapomínat. 

Co se mi hodně líbí, jsou předpřipravené šablony, kterých je opravdu hodně a jsou responzivní, takže se zákazníkům přizpůsobí podle toho, jaké zařízení používají. Takže pokud nejste zrovna super grafik a neumíte si vše nastavit, tak nezoufejte, zde vám tahle starost odpadá.
Osobně oceňuji, že jeden produkt může mít různé barvy a i ceny, jelikož to se u šperků poměrně hodí.


V horní liště, kterou můžete vidět výše najdete pár věcí, které jsou pro vás důležité.
Nejdůležitější jsou podle mě objednávky (zvoneček), které si můžete rozkliknout. Při kliknutí na Zobrazit obchod se vám objeví, jak zrovna teď obchod vypadá, takže vám to zjednoduššuje manipulaci s kategoriemi, úpravy obrázků a podobně, jelikož to vidíte jako celek.
U Administrátora máte věci jako nastavení, odhlášení, tarif a platba nebo třeba doplňkové služby. Helpdesk asi nemusím vysvětlovat a proč je pro vás důležité vyhledávání asi taktéž ne.

Takto vypadá objednávka, která k vám přijde a vy s ní pak můžete různě manipulovat.



V této boční liště jsou zbývající věci, které by vás měly velmi zajímat. V základním předmětu se vám například ukáže graf objednávek a nedávné objednávky.
I když jsou přednastavené šablony, tak s celkovým vzhledem si můžete poměrně dost pohrát i jako laik v grafice.
Máte možnost nahlédnout do různých statistik. Návštěvnost, objednávky a obraty, klíčová slova, zákazníci, hledání na webu a do mnoha dalších zákoutí vašeho eshopu.
Miluju, když se dají moje stránky propojit s Googlem nebo Facebookem. Shoptet nabízí obojí a Seznam k tomu jako bonus.
EET, věc která pohla žlučí mnoha lidem. Shoptet na to myslí a slibuje, že se o vše postará. Ať už tedy prodáváte přes eshop nebo využíváte pokladní systém, pohlídají za vás vše, co se pohlídat má a provedou veškeré kroky, které je nutno provést. A co je na tom nejlepší? Je to zdarma. Hurá! Pro chudé studenty je to skvělá zpráva!

Mně se sice tahle část netýká, ale líbí se mi, že stránka myslí i na lidi, co již mají nebo chtějí kamenný obchod. Propojení je podle všeho velmi snadné, jak se můžete přesvědčit zde. Co se mě ale již týká, je zavedení GDPR neboli Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, což vstoupí v platnost 25. 5. 2018. Pro mě naprostá černá díra, ale naštěstí i s tímhle Shoptet nabízí pomoc.



A když máte hotového průvodce, tak vás pochválí a nechá vás, abyste se vydali na cestu plnou dobrodružství! :)

Pojďme si to tedy pěkně shrnout. Ale upozorňuji, že hledat nevýhody bylo neuvěřitelně těžké a přesto se mi nic moc nezadařilo najít.

Výhody:
Čeština
Grafika
Přístup k zákazníkům
Snadné a přehledné ovládání
Nemusím řešit EET ani nadcházející GDRR
Nezáleží na tom jaké zařízení či operační systém používám
Vyzkoušení na 30 dní je zdarma a nezávazné


Nevýhody:
Nikde jsem nenašla možnost smazat eshop při té 30 denní zkušební verzi, ale možná jsem jen slepá

Ale úplně nejvíce se mi líbí jejich stránka Nápověda. Je tam naprosto všechno. Dokonce i rady a tipy, jak eshop pořádně rozjet a získat zákazníky! A to se hodí! Úplně nejví mě okouzlila jejich stránka příručka e-shopaře.

Komu bych Shoptet doporučila? Pravděpodobně všem, kteří si chtějí teď či v budoucnu založit eshop. Protože i když se to zdá nereálné a zní to spíše jako pohádka, tak Shoptet vám ušetří poměrně mnoho starostí. Takže zahoďte strach a s chutí do toho! :)

A co vy? Jaké máte zkušenosti s eshopy? Znáte Shoptet? Používáte ho či jste u někoho jiného? A co říkáte na podobné recenze? :)


čtvrtek 8. února 2018

Co vám o vysoké nikdy nikdo neřekl I.

Zdravím!
Když jsem se tak bavila s lidma kolem sebe, tak jsme se docela shodli v tom, že nám všem ohledně vysoké školy docela dost lhali! A tak jsem se rozhodla vše uvést na pravou míru, abyste nebyli šokováni jako my.
Jen musím předem upozornit, že jsou náročnější vysoké a méně náročné vysoké. Musím přiznat, že já jsem se nejspíše zbláznila, protože jsem na ČVUT FIT (Fakulta informačních technologií) a ta patří do první kategorie.
Pohodlně se usaďte a jdeme na to!

we❤️it a photoshop 
Vysoká škola. Nová kapitola života. Nový začátek. Nové všechno a všichni! Pro některé i nové město. Vzrušující? Ano! Děsivé? Moc! Budete mít ze všech nových informacích v hlavě zmatek? Bezpochyby!
Pravda je taková, že i když budete nadšení, tak někde hluboko budete i vyděšení. Neuvěřitelně. Protože najednou jde vše na vaši hlavu. Když někde něco neodkliknete včas? Smůla, vlastně vás za to můžou i vyhodit. Fascinující, že? Ale vysoká škola je opravdu už i školou života. Začínáte zodpovídat sami za sebe. Pokud bydlíte na koleji, tak ještě hůř. Budete se i živit! Nikdo vám nenakoupí a jídlo se jen tak neobjeví v ledničce. To kouzlo na koleji nefunguje! Ze všeho budete prostě pěkně vykolejení.
Jenže nemáte na výběr, musíte to všechno nějak zvládnout. Do práce se ještě nikomu nechce (pokud jo, tak by nelezl na vysokou ne?), jsme přece ještě mladí a máme právo ještě na nějakou tu bezstarostnost ne? A na pracáku budou fronty a ty nikoho nebaví.

Jako středoškolák či dokonce žák základní školy, vám vysoká přijde jako velký chaos. A víte co? Je to pravda! Co proboha znamenají všechny ty zkratky předmětů? A jak z toho rozvrhu mám vyčíst, kde je jaká budova? Co znamená budova T9? A jak v té hromadě budov najdu ještě ke všemu svou učebnu? A co to jsou kredity? K čemu vůbec jsou? Proč všem na nich tak záleží?
Po pravdě řečeno. S nástupem na vysokou se ten chaos nijak nezmenší. Vy si konečně zvyknete na zkratky předmětů a rozluštíte je a ejhle, konec semestru a další várka nových zkratek! Označování budov si pravděpodobně budete plést do konce vašeho vysokoškolského života a ztrácet se v nich bude vaším novým koníčkem. A kredity? Ty budete vítat s otevřenou náručí, protože bez nich prostě dál neprolezete. A ty nejhorší předměty jsou logicky za nejvíce kreditů.

isorepublic.com
Když jdete na vysokou školu, tak opravdu kráčíte do nového světa. Dospěláckého světa. Brrr. Nejlépe k tomu bydlíte na koleji. Jste bez rodičů. Musíte se naučit o sebe postarat sami. Protože jinak zjistíte, že najednou nemáte čisté spodní prádlo a asi umřete na hlad, protože jste si ZASE nenakoupili. Zcela jistě se nevyhnete zprávám domů, ve kterých budete žádat o peníze či prosit, jestli vám neuvaří vaše oblíbené jídlo. A až pojedete z domova zpátky na kolej? Budete se usmívat, jak měsíček na hnoji, protože si povezete spoustu jídla! A to se vyplatí. 

Přátele? Ty si na vysoké najdete snadněji než kdekoliv jinde. Na vysoké to totiž bez nich nejde. No jak jinak byste chtěli mít zápisky ze všeho? A pokud je u vás čárkování za účast, tak kdo by vás jinak začárkoval? A kdo jiný by vám měl milionkrát vysvětlovat látku, kterou jste ale vůbec nepochopili? Všichni jsou neuvěřitelně trpěliví a fakt se budou snažit vám pomoci. Nikdo vás neodbude. Taky se vám stane, že prostě jen tak budete čekat na přednášku, cvičení či dokonce zkoušku a najednou se přistihnete, jak se bavíte s naprosto cizím člověkem, kterého jste nikdy dřív neviděli. A víte co? Povídá se s ním skvěle a ani to jméno znát nemusíte. Posrali jste zkoušku? Nevadí! Vždy tam bude někdo, kdo vás utěší či společně s vámi zanadává na nespravedlivost světa. Lidi na vysoké jsou naprosto boží a většinou podobně postižení jako vy!

stocksnap.io
Přednášky a cvičení? Ze začátku budete přísahat sami sobě, že budete poctivě chodit úplně všude a za všech okolností. To vás taky velmi rychle přejde a začnete chodit jen tam, kam prostě musíte. A že se budete učit z hodiny na hodinu, abyste měli zápočtové testy a zkouškové v klidu? Hahaha!

Budete pít. Nebudete se ohlížet na to, jaký je den v týdnu, kolik je hodin nebo jestli si to můžete dovolit. Popravdě řečeno vysokou školu lidi vystudují jedině, pokud jsou fakt geniální či šprti, a nebo když se z nich stanou alkoholici. A pokud nepijete pivo, tak se to naučíte, jelikož je nejlevnější.  Protože vysoká je kurevsky psychicky náročná.
Pokud jste na koleji, tak pravděpodobně budete pít minimálně čtyřikrát do týdne. Protože i když se rozhodnete, že dnes nepijete, tak se objeví někdo, kdo vás přesvědčí, že rozhodně pijete. 


pexels.com
Pravděpodobně budete mít pár skvělých předmětů, které vás budou bavit nebo budou prostě lehký. Samozřejmě většinou tak za 2 až 3 kredity. A pak tam budou minimálně dva předměty, který budou mít buď úplně nevinný název nebo naopak úplně debilní název. Tak jako tak budou kurevsky těžký, povinný a ještě ke všemu budou třeba za 6 nebo 7 kreditů. A to prostě chcete! Pravděpodobně si aspoň jeden z nich pro formu další rok zopakujete (vlastní zkušenost).

Každý začátek měsíce si budete připadat jak ten nejbohatší král a budete rozhazovat peníze bez starostí. A pak zjistíte, že je teprve půlka měsíce a vy máte na účtu tisícovku. To by byla pohoda, kdybyste nechodili pít. Jenže vy chodíte. Takže maximálně za pět dní zjistíte, že na účtě máte stovku, před sebou ještě tak deset dní a vy se musete rozhodovat, jestli si koupíte jídlo nebo radši půjdete na pivo. Vždycky to vyhraje to pivo. Naštěstí máte přátele, kteří vás nakrmí a na pivu vás založí.
Taky koukáte na ceny a konečně chápete to pravé kouzlo slev! Slevy jsou úžasné a vy na ně číháte jak důchodci. Ale co vám zbývá, že jo. A nejlepší je, když jsou ve slevě čínské polívky! To je teprve ráj!

pexels.com
Samozřejmě úplně zapomeňte na ty kecy, že vysoká škola jsou prodloužené prázdniny, kde se budete učit jen dvakrát ročně 14 dní, odbydete si zkoušky a prázdniny pokračují. To je pěknej kec! Prvních pár týdnů je škola pohoda lahoda a je to jen o užívání o kterým každý mluví. Ale pak to začne! A vy z toho budete pravděpodobně úplně v prdeli. Protože je toho strašně MOC! A furt po vás někdo něco chce. Nemáte chvilku klidu. Nenávidíte všechny, kteří vám tvrdili ten kec o prázdninách a užívání si. A taky si pravděpodobně užijete tak dvě až tři psychické zhroucení za měsíc. A že to bude stát za to! Křik. Slzy. Úzkost. Destruktivní myšlenky. Hlavně o vaší neschopnosti, že na to nemáte a nikdy to nemůžete dát. Jo a taky úplně nebudete chápat, proč jste na tu školu vůbec lezli.

Taky k vysoké patří ta zábavná část. Vysvětlování. Co studujete, jaké máte předměty a co z vás bude. Budete mít z toho nervy na pochodu, protože se vás na to budou lidi ptát pořád! Vy sice pravděpodobně víte, co studujete. Ale o předmětech se bavit nechcete, protože z názvu stejně nikdo nepochopí o co jde a vy to budete muset vysvětlovat. ZASE. A to je fakt na dlouho. A co z vás bude? To je většinou ve hvězdách a vy logicky nemáte ani to nejmenší tušení.


pexels.com
Ale víte vy co? Je to skvělý! Vysoká škola je náročná. O tom žádná. Ale opravdu tam jsou skvělí lidé, kteří z toho dělají ty nejlepší léta vašeho života. Budete to milovat a zároveň nenávidět. A budete si to maximálně užívat! A na střední? Tak o té nebudete chtít ani slyšet, natož se tam chtít vracet.

Co život na koleji? A zkouškové? Tak o tom si povíme radši zase příště...

A co vaše zkušenosti s vysokou? A kde jste? Popřípadě chystáte se na vysokou? A kam? :)


čtvrtek 18. ledna 2018

Vánoce 2017 a přivítání roku 2018

Zdravím,
letos pozdě, ale přece! Nechci narušovat tradici (2014, 2015, 2016 - vidíte ten posun k lepšímu?) a tak tento typ článku přináším i letos! A opět trošku jinak než minulé roky.
Jako první se budeme věnovat Vánocům a následně přijdem k trošku delšímu zamyšlení k roku 2018 :)

Vánoce doma
Letos to bylo zvláštní. Jak jsem zmiňovala zde, tak jsem prodali chaloupku. A do domečku ještě nejsme nastějovaní, takže poprvé a naposledy jsme Vánoce slavili doma. V bytě v Praze. Bylo to jiné. O tom žádná. Ale stejně skvělé! :)
Je pravda, že jsem letos trochu zanedbávala pohádky. Ale na mou obranu. V televizi vlastně skoro nic nedávali. Popřípadě opakovali pořád to samé, dívali to až v noci a nebo nejlépe tři televize v jeden čas pustili skvělé filmy! Jediná jednička jela opravdu poctivě pohádky. Ještě že je máme! letos mě totiž nova i prima těžce zklamaly. Ale Grinche a Ukradené Vánoce jsem viděla! I Pelíšky! :)
Tentokrát se mnou půst za Zlaté prasátko držel i taťka. Ale taťka nakonec večer viděl jen selátko, protože si dal vaječný koňak a já viděla pořádné prase! Heč!
Vánočku už jsem ochutnala den předtím, takže mě to tolik nemrzelo, ale na polívku jsem se těšila celý den! Celý! Ale na večeři mi tatínek udělal tresku místo kapra (kapra jím, ale treska je treska!)  a já byla maximálně spokojená!

A co nakonec Ježíšek nadělil?


Dostala jsem dotykové rukavice z kterých mám radost, protože barva je neutrální a moje bývalé dotykové rukavice už dávno dotykové nejsou. Ještě větší radost mám z ponožek, které se skrývají v krabičce a pak teplé ponožky, které můžete sami vidět. Co se týče oblečení, ještě můžete vidět kousek svetru. Ale není černý, ale tmavě modrý s bílými proužky. A je absolutně dokonalý!
Letos mě nejvíce překvapil Ježíšek od bráchy. Od něj jsem dostala ty nejvíc roztomilý a teplý kočičkovské bačkory! No nejsou k sežrání?
Tentokrát jsem asi poprvé dostala i něco, co se dá jíst. Čokoláda, pralinky, lízátka ve tvaru čtyřlístků pro štěstí a lízátko z medu. Nejsem si jistá, z čeho mám největší radost. Pravděpodobně z lízátka z pravého medu, protože je to něco jiného a z pralinek, protože ty jsem neměla nejméně rok. A navíc mají krásné balení.
Letos jsem dostala docela málo knih, ale co se dá dělat, když nestíhám číst a mám spoustu restů?! Ale dostala jsem k mé velké radosti Osvícení a Doktor spánek od Kinga. Někteří to možná neví, ale Doktor spánek je pokračování Osvícení. Mám opravdu velkou radost! A pak jsem dostala k procvičování angličtiny High school musical knihu.
Ale největší radost mám z bruslí na led! Po několika letech mám konečně zase brusle na led! Jen se tedy musí vyměnit kvůli velikosti, ale strašně se těším, až je budu mít vyměněné zase doma. A konečně na ně stoupnu!
A jako rodina jsme ještě dostali tyhle skvělé cedulky! :)


A náš haf taky nepřišel zkrátka. od nás dostal kostičku a u babičky dostal slona.


Vánoce u babičky
Zajímavý fenomén. Každým rokem doma ubývá počtu dárků a u babičky naopak přibývá. Zajímavé!
Každopádně jsme přijeli a opět skoro neměli kam naskládat dárky od našeho Ježíška.
Po obědě jsme si klasicky dali panáčka do jedné nohy a panáčka do druhé nohy a mohlo se jít rozdávat!
Verča (teta) mi naznačila, že mám očekávat i věci do výbavy, protože ona je dostávala od 10 a u mě má 10 let skluz! Jako první jsem rozbalila ty utěrky. Zábava!
A k té krabici se také pojí zajímnavá historka. Bála jsem se, že jsou tam skleničky. Opravdu opatrně jsem tou krabicí otáčela a se strachem se pak podívala dovnitř. Sami uvidíte, co tam bude. Ale skleničky to k mé úlevě nebyly!


Jak vidíte, tak jsem musela být opravdu hodně hodná. A taky si můžete všimnout, že letos jsem měla vánoce ve znamení modré. Doma modrý svetr a tady dalších tisíc věcí.
Horní část obrázku vám ještě ukážu, takže se rovnou vrhnu na spodní. Vlevo vidte tajemnou krabici. Obsah uvidíte ještě níže, ale díky bohu to nebyly skleničky, ale drogerie! Ulevilo se mi. Pak úžasnou heboučkou mikinu se sovičkou. Každý, kdo mě tu sleduje déle ví, že miluju sovy. Pak to růžové je krabička od oblíbené voňavky Bruno Banani. Hned vedle je pletená šála od babičky. Opravdu zbožňuju šály, které pro mě plete. Dále můžete vidět tričko a pod tričkem je obrovská modrá šála. Ano, zase modrá. Dostala jsem i tyrkysový (takže zase modrá) ručník a na něm jsou vidět krásné kalhotky, které mě opravdu potěšili. Obdivuji tu odvahu tipnout velikost. A nakonec cestovní voňavka i s náhradníma náplněma.


Dárky jsou naskládané na božím stolečku do postele, který mi udělal maximální radost. Nemám k tomu slov. Pak můžete vidět ty slavné utěrky, knihu Sny andělů a chimér, což je třetí díl ze série Kost přání a ponožky se sobíkem, který ale není moc vidět. Pak los, v kterém jsem nic nevyhrála. Rodiče vyhráli 200 Kč a Verča 100 Kč. Tak třeba budu mít štěstí v lásce! A nakonec jsem si nechala pletené ponožky od babičky! Miluju!


Tady můžete vidět, co se skrývalo v tajemn krabici. Zase ve znaku modré barvy. 


A tady všechny modré věci, které jsem dostala od babičky. Připočtěte si ještě ten svetr a musíte uznat, že jsem měla letošní Vánoce ve znaku modré barvy. :)

Co jsem komu dala já?
Myslím, že jsem se letos docela překonala. Opravdu jsem na sebe pyšná za to, co všechno jsem letos vymyslela. A třeba to inspiruje někoho jiného pro příští rok nebo třeba k jiným příležitostem :)


Pro babičku a dědu jsem měla společný dárek a to ten velký obraz z mého maturitního plesu, kde bohužel nemohli být. 



Velké matematické hodiny byly dárkem pro Verčinýho manžela. Drbátko na hlavu pod nimi byl dárek pro ně oba, protože Míša byl z drbátka u nás dost unešený.
The Tales of Beedle the Bard a Night Circus byly dárkem pro mého taťku. Myslím, že minimálně bajkama jsem se trefila.


Velká lucernička byla dárkem pro maminku. 
Svícínek ve tvaru slona pro Verču, protože zbožňuje slony. Taktéž obdržela knihu Falešný román, který je teď poměrně oblíbený. A hlavně už jen podle anotace jsem tušila, že je to něco přesně pro ni! :)
Čokoláda s chilli mířila k tatínkovi, který letos dostal opravdu velký počet kvalitních čokolád. 
Hrníček ve tvaru granátu putoval k mému bráchovi. Tuším, že letos jsem se trefila! 
A kniha Kdo jinému jámu kopá a rukavice na které dotykový mobil reaguje mířily k babičce. 



Antistresové prso mířilo k bráchovi a myslím, že pobavilo všechny kolem stromečku. A tak to má být!
Svíčky byly pro maminku do lucerny. S vůní vanilky. Miluju! Stejně jako přírodní kosmetika od Manny. Maminka dostala Čistící sadu pro mastnou pleť, neparfémovaný krémový deodorant Ghanské bambucké máslo s pomerančem a Ylang-Ylang a Ghanské bambucké máslo s levandulí a čajovníkem. A to dokonalé tričko zamířilo k tatínkovi! Doufám, že ho bude nosit i do práce. Slíbil to! O:)


Rok 2017 byl pro mě rok plný změn. Opuštění střední, prodej chaloupky, která pro mě byla jistotou, nastoupení na vysokou... Ale taky mi přinesl spoustu skvělých lidí do života a nezapomenutelných zážitků. Doufám, že rok 2018 nebude tak hektický, ale zároveň si přeji, abych zažila minimálně tolik skvělých věcí, jako v roce 2017! :)
Pojďme teď chvilku spolu přemýšlet a uvědomit si, co je opravdu důležité.


  • Pokud chcete, aby vás respektoval a měl někdo jiný rád, tak nejprve musíte začít mít rádi sami sebe. Mějte se rádi. Přestaňte se ptát na povolení. Nepřemýšlejte nad tím, co si o vás ostatní pomyslí, pokud něco uděláte. Nelžete. Ani kdyby to mělo ušetřit city někoho jiného. Je lepší být zraněn pravdou než být ukolébán lží. Přestaňte se bát, že někoho zklamete. Je to váš život a vy si ho můžete žít, jak chcete vy. Pokud uděláte chybu, tak si její následky ponesete vy a ne někdo jiný. Rozhodujte proto sami za sebe a nenechejte nikoho, aby vámi manipuloval. Nepotlačujte svoji osobnost, své myšlenky, sny, cíle ani pocity.
  • Taky nezapomínejte, že každý rok přináší to dobré i to zlé. Vychutnávejte si to dobré a přijměte to zlé. Berte si ponaučení z každého dne. Využívejte své zkušenosti. 
  • Chraňte si, co máte. Milujte lidi, kteří pro vás něco znamenají. Odpouštějte. I těm, co si to nezaslouží. Nemusíte si je znovu pustit do života. Ale když jim odpustíte, tak z vás spadne určitá zátěž. Začínejte nové věci a jděte si za tím, co vás baví. Nemějte strach. Nenechte se jím limitovat. Protože mezi vámi a vašimi sny stojíte jen vy sami!
  • Mně osobně je jasné, že stále budu utrácet za kraviny na aliexpressu a taky za knihy. Taktéž si uvědomuji, že stále budu milovat moře, bouřky, slunce a zimní sporty. Zůstane mi i strach z pavouků a respekt ze tmy. Harry Potter zůstane mým druhým světem. Stále budu nenávidět vstávání a budu chodit spát pozdě, i když ráno budu vstávat. A stejně se neponaučím. Budu dále číst, psát, malovat, tvořit, fotit. Taky nepřestanu pít, nezhubnu a nestane se ze mě pilný student. Každý den se mi budou měnit nálady z minuty na minutu. Budu se smát, brečet, milovat i nesnášet. Budu veselá i smutná. Prostě a jednoduše to budu stále já. To, že rok mění číslo neznamená, že se změním já.
  • A teď ukradnu z facebooku jeden krásný text z jednoho obrázku. A velmi pravdivý! Nezhubla jsem, neponaučila jsem se, neušetřila, ani nepřestala pít. No a co? Svět se nezbořil a život je stejně super!
  • Tak ten svůj život žijte. Užívejte si ho! 





 A co vy a vaše Vánoce? Jak jste je oslavili? Máte nějaké tradice? A co rok 2018? Co od něj očekáváte? Co letos chcete dokázat? :)


P.S. Chci se omluvit za zhoršenou kvalitu fotek, ale udělal mi to až blogger. Nevíte čím by to mohlo být? Rozlišení jsem zmenšila na 800x600 pixelů a velikost je u všech pod 200 kB. :(





sobota 6. ledna 2018

Ohlédnutí za rokem 2017

Zdravím,
po dlouhé době se opět ozývám plná sil a se spoustou inspirace! :)
Jako první jsem si pro vás vymyslela článek s ohlédnutím za rokem 2017, protože tento rok byl pro mě významný v mnoha směrech. Něco málo si můžete přečíst v sérii Kecálkov. A s něčím se s vámi teprve podělím. V tomhle článku jen povrchově, protože už tak to bude velmi dlouhý článek!
Pohodlně se usaďte a jdeme na to.





  • Jezdila jsem svým miláčkem Jerrym. Což bylo fešné BMW, které už u mě ale není. 
  • Byly velké přípravy na maturitní ples. Zkoušelo se, nervovalo, hádalo, smálo se a nakonec jsme si to hlavně užívali.
  • Byl sníh! Vlastně bylo poměrně hodně sněhu. 
  • Několikrát jsem si zašla do mého milovaného Burger Baru na Vinohradské na burger. 
  • A neuvěřitelně jsem se opila na plese u babičky. 





  • Byl maturitní ples! Úžasný ples, který se přes všechny starosti podařil na jedničku!
  • Nesmím zapomenout na klasickou pánskou jízdu. Tátové s dětma (a já, ale začala jsem jezdit jako dítě!). A poprvé se mi na snowboardu povedly normální obloučky! 
  • Taktéž byl (aspoň myslím, že to byl únor) maturitní ples mé jedinečné kamarádky Natky. Osůbka, která mě bude pronásledovat až do konce života. Jsme si tím naprosto jistá, protože se známe od základky a naše přátelství trvá už více jak 10 let. 
  • Pekla jsem sušenky jak o závod. Protože všem chutnaly a mě to bavilo! :)
  • A užívala jsem si krásného klidu. Četla jsem, koukala na seriály, psala jsem, vyráběla,... 





  • Začala jsem chodit darovat plazmu. jedno z nejlepších rozhodnutích tohoto roku. 
  • Oslavila jsem svátek a usoudila, že jsem tak moc propadla knize To, že ji potřebuju mít i knižně a ne jen jako eknihu. A taky se stala mou druhou nejoblíbenější. (Harryho Pottera nikdy žádná kniha nepředstihne)
  • Velmi dlouho jsem se držela blonďatého pruhu. Vlastně mi vydržel zhruba dva roky. Což je na mě dost velký výkon. Ale tento měsíc konečně nastala ta změna. Jsem zpátky fialová! 
  • Vyrobila jsem tátovi dárek na který jsem opravdu pyšná! Velmi brzy vám na něj udělám DIY. 
  • Oslavila jsem s tátou jeho 40. narozeniny ve velkém stylu. A můj bráška se tam poprvé opil. A já v tom jsem určitě nevinně. Faaaakt! (Nebo taky ne no...)





  • Dělala jsem řidiče pro svou rodinu, když se jelo na oslavu narozenin babiččiné sestry. 
  • Naposledy jsem jela se školou na divadelní představení.
  • Se třídou jsme si udělali krásné poslední zvonění a originální pasování třeťáků! 
  • Začala jsem ve velkém číst. Blížila se maturita, takže tren nejlepší čas začít číst knihy, které nepatřily do povinné četby.
  • Usoudila jsem, že příliš často utrácím za kraviny. Což neznamená, že jsem přestala.





  • Začala jsem se učit na maturitu a následně ji získala. 
  • Měla jsem po dlouhé době sushi a to se počítá! 
  • A oficiálně jsem skončila na střední škole. Uf. Další životní etapa za mnou. 
  • Musela jsem se rozhodnout, co bude dál s mým životem. A nechala si udělat dvě drobná tetování.
  • A jelo se na další pánskou jízdu a tentokrát na vodu! 





  • Velký měsíc. Aspoň pro mě. Jela jsem klasicky na Votvírák s obvyklou partou. A nejvíc si užila Mandrage a Rybičky 48.
  • A šla jsem jako VIP na Metronome, kam jsem pozvala jednu úžasnou slečnu. Slečnu, s kterou jsem se v ten víkend viděla poprvé. A vzniklo přátelství jako hrom s mojí milovanou Urtýnou! ❤️ A v ten víkend jsem se dozvěděla, že jsem přijatá na vysokou! ČVUT Fakulta informačních technologií. Neboli FIT.
  • Byla jsem za hodnou sestřičku a odvezla bráchu na setkání se základnou. Udělala nám večeři, pustila film, udělala popcorn a užili jsem si v noci filmový maraton. A druhý den jsme odjeli zase domů. 
  • Koupala jsem se v bazénu a opalovala. Miluji to a letos jsem si toho užila méně než obvykle. 
  • A plánovala jsem prázdniny, které měly být legendární a nezvykle dlouhé. A také byly. 





  • Byla jsem u babičky na zábavě. Miluju to a nesmím tam nikdy chybět!
  • Jela jsem s Urtýnou za její rodinou. Do Kosova. A byl to jeden velký zážitek za druhým! 
  • Poté jsem byla zase u babičky a s Verčou a jejím přítelem jsme jeli i do Zoo. Jako každý rok. Hezká to tradice. 
  • Po dlouhé době jsem také hrála deskové hry a neuvěřitelně si to užívala. Musím to dělat častěji!
  • A stihla jsem ještě na konci července odjet s bráchou i k druhé babičce, kde jsem ho malinko začala zase kazit a nalila do něj pár skleniček vína a dala ochutnat vodnici! Jsem skvělá ségra!





  • A jeli jsme s babičkou a dědečkem na výlet. O kterém vám musím ještě napsat. Byl ale úžasný a hlavně jsem to vůbec nečekala!
  • Jela jsem na chatu za spolužákem ze střední. Se spolužačkou s kterou jsem se nikdy nijak extra nebavila. Což, jak jsem zjsitila, byla škoda. A musím přiznat, že se od té doby bavíme víc a víc a mně to dělá jenom radost.
  • A přišla nečekaná zpráva. Budeme prodávat chaloupku a budeme kupovat nový dům v Praze. Byla to docela rána, protože chaloupku jsem měli více jak 10 let... A dost dlouho jsem tam žili. Takže se tento měsíc i vystěhovávalo.
  • Po strašně dlouhé době jsem konečně vyráběla z korálků. Škoda, že to nestíhám častěji.
  • Také jsem prožila příjemné odpoledně s maminkou a hafem při pivu a živé hudbě na Jířáku. A taky jsem malovala strom pro Verču na svatbu.
  • A jako bonus bylo setkání projektu #zanormalniholky -> Pokud neznáte, najděte si na instagramu nebo facebooku. Je to úžasný projekt! 





  • Konečně jsem domalovala dárek pro Verču a jejího snoubence k svatbě. 
  • Byla jsem na skvělém Seznamováku. A musím říct, že to byla jedna z nejlepších akcí v mém životě. A to i přesto, že byla hrozná zima, skoro jsem nespala a byla jsem vyčerpaná. A víte proč? Protože ti lidi tam byli a vlastně jsou úžasní! Potkala jsem opravdu ty nejúžasnější lidi, které jsem mohla.
  • A byla svatba! Úžasná, skvělá, příjemná a legendární! Uf. Moc k ní nemám slov. Ale určitě se o ní ještě zmíním! 
  • Byla jsem na vinobraní a v kině na To právě s lidma ze seznamováku. A bylo to nezapomenutelný.
  • A také jsem se přestěhovala na kolej. V té době jsem si myslela, že jen přechodně. Kdo by řekl, že tam budu bydlet ještě teď, v lednu? 





  • Začala škola a začal život na kolejích. A zatím bylo všechno růžové a v pohodě. 
  • Zažila jsem spoustu kocovin a hodně jsem se vytrénovala. Život na koleji je opravdu divoký a stojí za to. Úžasné zážitky!
  • Jela jsem do pivovaru v Plzni. A naučila se čepovat pivo!
  • Byla jsem klasicky jako VIP na Signal Festivalu a byl to úžasný zážitek. Snad jako každý rok. Miluju světýlka, světla a když je to sladěné i s hudbou? Úžasné!
  • Oslavila jsem své 20. narozeniny, které jsem slavila na Strahově s partou. A napsala zatím nejčtenější článek. Článek, který byl sdílen i na linkedinu a dostala jsem z tama spoustu skvělých zpětných vazeb. 





  • Poprvé v životě jsem slavila Halloween a pomáhala jsem organizovat párty. Bylo to úžasné! 
  • Měla jsem první velkou krizi ohledně školy. Začaly testy a všechno okolo a musím přiznat, že to byl záhul. A můžu říct, že jsem nikdy nezažila takhle hrozný období.
  • Verča mi zařídila malou rodinnou oslavu. Tajnou! Splněný sen!
  • Už jsme věděli, kam se budeme stěhovat. A taky jsem poprvé v životě volala záchranku.
  • Byli jsme se s rodinou projít 17. 11. projít Prahou. Dost mě to zasáhlo. Bylo to emotivní, uctivý a hlavně mě to naprosto dostalo.





  • Hned na začátku jsem zabalila veškeré dárky a začala si užívat atmosféry. Letos jsem na sebe extrémně pyšná, jak jsem to hezky vymyslela.
  • Šla jsem s bratrem na sraz jednoho dětského webu, na kterém jsem vyrůstala. Navštívili jsme Betlém (opravdu krásný!) a pak jsme měli VIP prohlídku v katedrále sv. Víta. Dostali jsme se i na místa, na která se normální člověk jen tak nedostane. Třeba nahoru k varhanům.
  • Zjistila jsem, že pro velký úspěch a protože mě to moc bavilo, tak si příští rok zopakuji ZMA. Neboli Základy matematické analýzy. Moc se těším.
  • Hodně jsem pila zázvorový čaj, abych odehnala veškeré nachlazení.
  • A pak byly moje milované Vánoce. Užila jsem si je plnými doušky a ještě určitě doplním článek o nich, jako každý rok. A pak byl Silvestr. Silvestr příliš nemusím, ale užila jsem si ho.

P.S. Jedna negativní věc by se na tomhle roce našla. Měla jsem 3x zánět dutin a 3x jsem ztratila hlas tak, že jsem to musela řešit práškama.





Nejčtenější 3 články
1. 1.Tag: 20 let, 20 lekcí - 2183 přečtení
2. Brandnooz: Ano či ne? - 197 přečtení
3. Darovat plasmu? Žádný problém - 176 přečtení


Nejkomentovanější 3 články

1. Bořek, duch domácí - 30 komentářů
3. Brandnooz: Ano či ne? - 25 komentářů

3 splněné sny ohledně blogu 
1. Napsat alespoň 20 článků za rok. 
2. Získat nějaké pravidelné a komentující čtenáře 
3. Začít psát recenze na knihy.

3 předsevzetí ohledně blogu pro rok 2018
1. Psát pravidelně. Každý měsíc alespoň 2 články.
2. Dělat statistiky ohledně přečtených knih.
3. Začít více zapojovat vlastnoručně focené fotky do článků 

Pokud vás zajímá můj rok 2017 ve fotkách, tak ho najdete na mém instagramu.

A co váš rok 2017? Co jste zažili? Co se vám nejvíce líbilo? Jaké změny vás potkali? :)