Jsem čtenářka každou buňkou svého těla a mezi blogerkami a blogery je spoustu vášnivých čtenářů. Tak mě tak napadlo proč se nepodělit o pár věcí týkajících se mě jako čtenáře? První díl téhle série článků je zde. Tak jdeme na to.
♦ Když můžu číst, tak čtu ♦
A je mi jedno kde! Na cestách i doma. Na cestách - v metru, ve vlaku, tramvaji, v autobuse a i když jdu pěšky. Doma čtu na jakékoliv místě. Na zemi, v posteli, na sedačce nebo třeba na parapetě. Když mám možnost číst, tak prostě čtu.
♦ Záložka? Cokoliv je po ruce ♦
Co se týče záložek, tak jsem marná. Koupila jsem si asi tisíc záložek a stejný počet jsem také ztratila. Jako záložku tedy používám jakoukoliv věc po ruce. Kousek papíru, párátko nebo klidně obal od bonbonu. Ale nikdy bych neohla rožek! Nesnáším to.
♦ Dočítání kapitol? Knížka od knížky ♦
U některých knih mi nevadí skončit uprostřed kapitoly. Většinou u těch oddechových. Ale u jiných knížek nepřipadá v úvahu, abych končila někde v kapitole, když jsem sotva schopná přestat po skončení kapitoly!
We♥it |
♦ Ve dne, v noci ♦
Čtu ve dne jako každý normální člověk, ale občas se začtu k večeru a pak si čtu třeba do tří do rána. A to i ve všední dny. Mně prostě nedojde, že už je tolik a pak se divím, že nemůžu druhý den pořádně fungovat.
♦ Na uspání? Kdepak ♦
Vím, že někteří knihu používají i k přivolání spánku. U mě to ale funguje přesně naopak. Spíše se probudím než že by se mi chtělo spát. Samozřejmě tohle tvrzení neplatí u knih z povinné četby :D
♦ Jídlo, pití, kniha ♦
A budu absolutně šťastná. Nevadí mi číst kniha bez pití a jídla, ale když mám možnost ráda si ke knize udělá třeba čaj a vezmu sušenky. Hned to čtení má jinou atmosféru. A nejlépe ještě zachumlaná v dece. Na chaloupce i u krbu. Tomu se říká dokonalost!
We♥it |
♦ Ruch? Žádný problém! ♦
Opravdu mi nevadí, když si někdo povídá nebo je puštěná televize. Popřípadě ve vlaku třeba sama i poslouchám písničky. Vážně mi to nevadí a nijak mě to neruší. Když si čtu tak prostě čtu.
♦ Haloo, svět volá Gábušik ♦
Když si čtu, tak často vypínám. Když na mě budete mluvit, tak já vám to klidně odkývám, ale to neznamená že vás vnímám. Vlastně popravdě řečeno vůbec netuším, co jsem odkývala. Když potřebujete abych vnímala, tak mě nerušte při čtení a problém je vyřešen.
♦ Více knih? Ne, díky! ♦
Vážně nečtu víc knih naráz. Když čtu jsem přímo zažraná v příběhu a nemohu ho narušovat jiným. Pro mě je prostě lepší číst knihy postupně. Přece nikam nespěchám. Ale opět je tu výjimka v podobě povinné četby :D A sem tam si během knihy na internetu přečtu krátkou povídku. Ale to je tak vše!
We♥it |
♦ Čtení myslí ♦
Někteří čtenáři si rádi čtou knihy nahlas. Já mezi ně nepatřím. Nejraději čtu jen pomocí mysli. Nevadí mi ve škole nebo tak číst nahlas, ale číst jen sama pro sebe ve své hlavě ... Jo! To je to pravé ořechové :3
♦ Přeskakování? ♦
Tohle je obtížné. Většinou nepřeskakuji. Nemám to zapotřebí si takhle ničit knihu. Ale některé knihy jsou jiné. U některých udělám výjimku a přečtu si třeba odstaveček z třeba třetí následující kapitoly. Ale to opravdu jen občas.
♦ Paperback? Ne! ♦
Vážně nechápu, co to je za blbou novinku dělat většinu nových knih v paperbacku. Mně osobně to vážně vadí. Kniha má mít pevné desky. Pevné desky lépe chrání ten cenný obsah uvnitř. Tudíž radši čtu knihy s pevnými deskami.
We♥it |
♦ Psát do knihy? ♦
Neexistuje!
♦ Povídání s postavami ♦
Ano, občas knihu zaklapnu a prostě musím hodit řeč s postavou, která mě zrovna něčím rozčílila. Jo a to nekecám. Mluvím s ní nahlas :D
We♥it |
Tak snad jsem vypsala aspoň trochu z těch mých zvyků, návyků a věcí co fakt nedělám. Určitě jsem na něco zapomněla, ale tak znáte to.
A co vy a vaše návyky? Máte nějaké neobvyklé? Jaké? Pochlubte se :)