neděle 2. července 2017

Bořek, duch domácí

Zdravíčko,
tentokrát tu mám téma, které asi opravdu není pro každého. Protože vše, co zde budu popisovat se mi opravdu stalo a stává se. Takže pokud vám vadí duchařiny, tak s klidným srdcem tento článek zavřete. Protože já vám chci představit našeho Bořka.

we♥it
Začnu takovou klasikou. A to je shazování věcí. Není nic neobvyklého, že jsem sama doma a někde něco spadne, i když by to mělo být nemožné. Napíšu takový příklad.
Byla jsem sama doma a seděla jsem v obýváku a koukala na film. Z obýváku vidím do kuchyně. V kuchyni na lince bylo jablko. A to jablko bylo až u zdi, takže nebylo možné, aby spadlo. A přesto jsem najednou koutkem oka zahlédla, jak se to jablko začíná kutálet až nakonec spadlo. Kdybych tvrdila, že jsem se v tu chvíli nebála, tak bych vám ošklivě lhala.
A takových příkladů vám mohu napsat i více. Třeba s flaškou, která byla plná vody a spadla. Či o hřebenu z poličky. Nebo o kapesnících, které spadly ze stolu.

we♥it
Dalším obvyklým jevem je reakce koček. V jednu dobu jsme v bytě měli kočky, než jsme je odstěhovali na chalupu. A jednou za mnou přišel náš kocour Árčí do koupelny, když jsem si čistila zuby. Všechno bylo v pořádku a v klidu. Árčí vrněl, chtěl pozornost a všechno bylo normální. Ale najednou se Árčí naježil a začal chrčet směrem k záchodu. A já to sledovala v zrcadle s plnou pusou pěny od pasty. Když jsem se otočila, tak jsem neviděla nic. Jen Árčího jak bleskurychle utíká z koupelny a je celý naježený.

we♥it
Podobnou zkušenost mám i z obýváku. S mamkou jsme seděly na gauči a měly šunku. Kočky samozřejmě obě u nás a žebraly. A jelikož doma nebyl taťka, tak úspěšně! V klidu jsme krmily kočky a koukaly na televizi. Najednou začaly obě kočky koukat mezi nás. A strašlivě chrčet.Naježené utekly pryč. Nenechaly se zpátky nalákat ani na tu šunku. Seděly u prahu ve dveřích a odmítaly vstoupit. A neustále sledovaly jedno místo. Zeď, nebo spíše místo, mezi námi. Musím uznat, že tohle bylo hodně děsivé.

we♥it
U této situace jsem nebyla. Aspoň pro jednou! Byla u toho jen mamka a taťka. Stalo se to v kuchyni. Máme doma koše, nad kterými když podržíte ruku, tak se otevřou. A mamka slyšela z obýváku zvuk otvírajícího koše. Tak se šla podívat. Nikde nikdo a koš otevřený. A ne a ne se zavřít! Taťka se za chvíli zvedl a zeptal se, co tam vyvádí. Maminka jen ukázala na stále otevřený koš. A tímto byl taťka zasvěcen do divných věcí, co se u nás dějí. Teď už nemá žádný argumenty, že je to jen náš pocit a představy!

we♥it
Jak už to tak u duchů bývá, tak máte v jejich přítomnosti divné pocity. Tak třeba mně občas přejede z ničeho nic mráz po zádech a mám husinu. Ale ne po celém těle. Spíše jen na částek. Třeba jen na obličeji. Nebo na noze či ruce. A nebo na nohách a ruce...  A ta husina nechce ustoupit. Klidně se několikrát celý proces opakuje a já se té husiny opravdu nemůžu zbavit. Děje se to v poslední době častěji než dříve. Nebo občas mám pocit, že na mě někdo šahá. Prostě najednou to místo nějak víc cítím. Nemůžu říct, že je chladnější. Ale prostě cítím dotek. Asi na tom není nic, co by bylo třeba více vysvětlovat. No a občas mám třeba pocit, že se mi někdo posadil na postel, i když tam prostě nic a nikoho nevidím. A občas taky mám pocit, že vidím stín. Tmavší než normální. Ale to už může být jen má představivost, že jo.

we♥it
Pro mě nejděsivější příhodu jsem si nechala nakonec. Šla jsem si lehnout. Před spaním si vždy pouštím písničky. Nakonec jsem se ale rozhodla jít už spát. Takže jsem vyndala sluchátka, zhasla a chystala se odplout do říše snů. Když jsem najednou slyšela kýchnutí, které šlo od mojí skříně. Moje srdíčko znělo, jako by běželo maraton. Ale pak jsem si řekla - nebuď blbá, to bylo prostě jen z chodby (za jednou stěnou mého pokoje je chodba - schody, kterými se dostanete do jiných pater budovy a k jiným bytům - chápeme ne?). Popřípadě přílišná fantazie. Nakonec jsem se uchlácholila a zase si hezky lehla. A najednou jsem slyšela škrábání na dveře zevnitř skříně. S povzdechem jsem rozsvítila a jako ta největší blbka z hororu jsem k té skříni šla. Musím přiznat, že už docela připosraná, protože to kýchnutí předtím... Šla jsem tam, protože jsem myslela, že jsem tam třeba zavřela kocoura. Ale to nic nemění na tom, že jsem se chovala jako všichni hrdinové z hororů, kterým radíte - nechoďte tam! A tak jsem tu skříň otevřela. A nic. Prostě nic. Měla jsem asi náběh na infarkt, protože moje srdíčko znělo, jako by běželo tak tři maratony. Kdybych tvrdila, že jsem nebyla posraná strachy, tak lžu hlavně sama sobě. Velmi rychle jsem promýšlela možnosti - vletím do ložnice rodičům a prostě budu spát tam a je mi jedno, že už jsem dospělá, nebo půjdu spát do obýváku, anebo si zavolám psa do postele a budu spát s ním. Nakonec jsem zvolila možnost cé a celá neklidná a se psem v náručí jsem konečně odplula do říše snů.

we♥it
A tímto vám oficiálně představuji našeho domácího ducha Bořka! Určitě ho moc těší. Případné pozdravy vyřídím.
Jen tak mimochodem, náš Bořek je fakt hodný duch. Žijeme tu už čtyři roky a kromě těch nevinných příhod se nic neděje. Ani nemám pocit ohrožení. Jen se občas něčeho leknu a někdy mi přivodí infarkt. Prostě nevinné legrácky

A co vy? Věříte na duchy? Máte nějaké zkušenosti? A co říkáte na ty mé? :)

neděle 25. června 2017

Recenze: Psí poslání

Zdravím,
tentokrát vás vítám u recenze na jednu velmi známou a již i zfilmovanou knihu a to Psí poslání. Tak se nebudeme zdržovat a jdeme na to :)

Název: Psí poslání
Autor: William Bruce Cameron
Žánr: Literatura světová, Romány
Nakladatelství: Ikar
Překlad: Renáta Tetřevová
Rok vydání: 2016
Počet stran: 280
Hodnocení na databazeknih: 94%

Anotace:
Všichni psi jednou přijdou do nebe… Ale nejprve musí splnit své poslání.

Autor románu Psí poslání, který si zamilovali čtenáři po celém světě, Bruce W. Cameron je přesvědčený, že jeden pes se může narodit několikrát za sebou, aby se mohl zdokonalovat v rozličných dovednostech a aby mohl čím dál tím lépe chápat člověka.

I hlavní hrdina knihy se na svět vrací znovu a znovu. Jeho první pokus dopadá tragicky. Potom hledá smysl života jako neposedný retrívr malého chlapce Ethana. Ani tenhle pokus nemá dlouhé trvání. Když se narodí znovu, nosí v srdci jediné přání – znovu spatřit Ethana, kterého nadevše miluje…

Celá kniha se točí kolem hlavního hrdiny, který příběh také vypráví. Náš hlavní hrdina je zde poměrně neobvyklý, protože vše je vyprávěno z pohledu psa. Tento náš pes prožije čtyři různé životy se čtyřmi různými jmény a majiteli. Každý jeho život s ním prožíváme od začátku do konce. Tedy od narození až po smrt.
V knize je popsán život psa z dobré i špatné stránky. Nahlédneme tedy do života psa, který je opuštěný. Také do života, kde je pes milovaný. Autor nic neskrývá a nezapomíná zdůraznit to, že i když pes často nechápe naše lidské chování, tak je věrný.
Našeho hrdinu nejvíce ovlivní jeho páníček z druhého života, Ethan, ke kterému nejvíce přilne a v příštích životech na něj stále vzpomíná a chce se k němu vrátit. On mu pomůže pochopit to, že každý pes má zde nějaké poslání. A díky tomu zjistí, že každý jeho život má nějaký smysl.Vrátí se k Ethanovi? Jaký mělo smysl prožít tolik životů? A proč si všechno z předešlých životů pamatuje?
O této knize jsem neslyšela, dokud nešel stejnojmenný film do kin. Dlouho jsem odolávala a nakonec jsem si tu knihu neplánovaně koupila, když jsem šla do knihkupectví pro TO od Kinga. Zajímavá kombinace, já vím. Ale jsem ráda, že jsem po ní šáhla!

Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. A tato kniha to jen dokazuje. Je svižně napsaná a velmi dobře se čte. Kniha se nám snaží přiblížit myšlení psů. Autor kvůli tomu přečetl spoustu titulů o myšlení psů, aby byl příběh uvěřitelnější a reálnější. A to se mu povedlo! Protože pokud by naši čtyřnozí miláčkové mysleli "stejným" způsobem jako my, tak by mysleli určitě tak, jak to popsal William. Ale i přesto musím přiznat, že mi chvíli trvalo si zvyknout na nezvyklého vypravěče - psa.
Co se týče čtyř životů našeho hrdiny, tak nejvíce se mi líbil jeho hlavní život s Ethanem a jeho následující život u policie, kde byla nejedna silná scéna!
Musím přiznat, že při čtení jsem si vzpomněla na knihu Marley a já, kterou naprosto miluji. V některých chvílích mi ji totiž připomínala.
Silnou stránkou této knihy je, již zmíněný, nezvyklý vypravěč. Kdo by se totiž nezamiloval do pejska, který nám vypráví příběh? Navíc jeho životní příběh je plný dojemných chvil, které jsou velmi dobře napsané. Já nejsem moc brečící typ, ale této knize musím nechat, že na mě několikrát silně zapůsobila a jednou či dvakrát jsem ty slzy v očích měla.
Ale nejsilnější stránkou knihy je samotné poslání. Tato kniha nám jasně ukazuje, že každý potřebuje přítele na kterého se můžeme spolehnout. Přítele, který nás vyslechne, utěší i zabaví.

Chtěla jsem zmínit i nějaké slabé stránky, ale kniha na mě zapůsobila dostatečně na to, abych neměla potřebu nějaké hledat. 

Pokud bych měla knihu shrnout jedním slovem, tak zvolím slovo silná. Protože ona opravdu vypráví velmi silné a reálné příběhy. Na jednu stranu je mi z toho smutno. Ale na druhou mě to naplňuje štěstím. Protože život je jaký je a nikoho nešetří. Ani němé tváře našich mazlíčků.

Knihu bych doporučila každému čtenáři. Ostřílenému i začínajícímu. Je to příběh, který si zaslouží být šířený. Je v něm skryto mnoho pravd. Ale hlavně by si tento příběh měli přečíst milovníci pejsků a zvířat celkově. Toto dílo nám umožňuje nakouknout do hlavy našim miláčkům a tuto šanci by si nikdo neměl nechat uniknout! 

U nás máme tyto dvě obálky. Mně osobně se více líbí ta vlevo, kterou vlastním i já. Nějak se mi k příběhu hodí více pes na obálce a i barvy. Ta vpravo není špatná, ale jak už jsem řekla, pes ani barvy se mi k příběhu nehodí.





















Cizí obálky tu mám tři. Tentokrát se mi k příběhu hodí pejsci na všech obálkách a ani barvy nejsou nijak neladící. Ale přesto bych vyřadila obálku vpravo. A kupodivu i tu uprostřed. Nevím proč, ale opět na mě nejvíce zapůsobila obálka vlevo. Zvolenými fonty, rozmístěním i prostorem nad hlavou psa. 





William Bruce Cameron (* 1960 v Petoskey, Michigan) je americký humorista – sloupkař, spisovatel a milovník psů. Bruce žije v Kalifornii. Napsal šest knih, přičemž úspěch slavil už se svou prvotinou 8 Simple Rules for Dating My Teenage Doughter (2001), podle níž televizní stanice ABC natočila sitcom. Masového čtenářského zájmu však dosáhl právě s románem Psí poslání (A Dog´s Purpose), který se držel 52 týdnů v žebříčku bestsellerů New York Times. Postupně pak vyšel ve více než 15 zemích po celém světě a produkční společnost Dreamworks zakoupila práva na jeho zfilmování. Svého první psa autor dostal, když mu bylo stejně jako Ethanovi (hlavní postava knihy Psí poslání), osm let. A i on měl po několika letech pocit, že se k němu jeho čtyřnohý miláček vrátil, ale v jiné podobě...

Už u filmů jsem si zvykla hodnotit jako ve škole a nebudu to tedy měnit ani u recenzí knih. A tak jsem se s mým čtyřnohým zlatíčkem Guccim dohodli, že této knize dáváme jasnou jedničku s hvězdičkou! :)


A co vy? Četli jste knihu? Co na ní říkáte? A pokud ne, tak se chystáte? A co říkáte na obálky? :) 

neděle 4. června 2017

Filmové novinky 2016 očima Gabux II.

Zdravíčko,
minule jsme se podívali na prvních devět filmů a dneska nás čekají další. Tak se pohodlně usaďte, protože to bude opět dlouhý článek stejně jako ten minulý.
Tenhle článek jsem psala na dvakrát, protože se mi poprvé z nějakého důvodu neuložil! Asi víte, jak moc jsem byla nadšená... Jen tak pro zajímavost - nepsat článek z této série mi trvá přibližně 3 hodiny.

Než jsem tě poznala
(Me Before You)

https://www.youtube.com/watch?v=UweaeNAIPJk

Žánr:
Drama, romantický
Info: USA, 2016, 110 minut
Oficiální obsah:
Louise ví leccos. Ví, že se jí líbí práce v bistru, a ví, že možná nemiluje svého přítele Patricka. Zato neví nic o klasické hudbě, neví, že přijde o místo, a kdyby tušila, co ji čeká, asi by tomu stejně nevěřila. Will zase po dopravní nehodě ztratil chuť do života. Ví, čím byl kdysi a všechno se mu nyní zdá nepodstatné, a také přesně ví, jak s tím skoncovat. Zato neví, že Lou mu vtrhne do života jako náhlá bouře. A ani jeden z nich neví, že jeden druhého navzájem navždy změní ...

we♥it

Můj názor:

K tomuto filmu nemám slov. Četla jsem knižní předlohu, kterou jsem si okamžitě zamilovala. Proto jsme se filmu dost dlouho vyhýbala. Bála jsem se, jestli to moc nepozměnili. Ale nakonec musím říct, že jsem nadšená. Je to hodně povedený film ve kterém nechybí snad žádné scény, které jsou důležité pro děj. Jeden z nejpovedenějších filmů, kterým byla předlohou kniha!
Jsem opravdu ráda za obsazení, kterého se film dočkal. Lepší představitele Louise, Willa ani toho jejich doktora si nedovedu představit. Ale teda nesouhlasím s obsazením Patricka. Neville je prostě Neville a ne arogantní a do sebe zahleděný floutek!
Film hezky plynul, nebyly zde žádné nudné či nezáživné scény a vše mělo hlavu a patu. Jen malá rada na konec. Pokud jste film ještě neviděli, tak si k němu vezměte kapesníky! :)
A hodnotím podtrženou jedničkou s hvězdičkou! ♥




Podfukáři 2
(Now You See Me 2)

https://yesmovies.to/movie/now-you-see-me-2-13124/377945-10/watching.html

Žánr: Akční, komedie, thriller
Info: USA, 2016, 129 minut
Oficiální obsah: 

Špičkoví iluzionisté ze skupiny ČTYŘI JEZDCI [Jesse Eisenberg, Woody Harrelson, Dave Franco a Lizzy Caplan] se vracejí ve svém druhém dobrodružství, aby na svém celosvětovém turné předvedli kousky přesahující hranice lidského chápání a posunuli hranice jevištních iluzí do nových výšin.

we♥it

Můj názor:

Tento film jsem viděla hned po prvním díle. A těžko říct, jaký díl se mi líbil víc. Možná o trochu více jednička, protože to bylo něco nového. Ale dvojka má také něco do sebe.
Nelíbila se mi změna hlavní hrdinky, ale nakonec jsem si zvykla. Líbila se mi zápletka, obsazení Harryho Pottera, neboli Dana a celkově mám obsazení ráda. Jsou to herci, kteří mě nějakým způsobem okouzlili. Co mě ale nejvíce okouzlilo, byl konec. Vyvrcholení. Báječné! Nemám slov. :)
Ale film jako takový je za horší dvojku nebo lepší trojku. Těžko říct. 




Angry Birds ve filmu 
(Angry Birds)

https://www.forbes.com/forbes/welcome/?toURL=https://www.forbes.com/sites/scottmendelson/2016/05/16/review-the-angry-birds-movie-is-a-timely-parable-for-the-donald-trump-age/&refURL=https://www.google.cz/&referrer=https://www.google.cz/

Žánr: Animovaný, akční, komedie, rodinný
Info: USA, 2016, 98 minut
Oficiální obsah: 
Film nás zavede na ostrov, kde žijí nelétaví, ale jinak velice šťastní ptáci. Až na pár výjimek. Ruďák, věčně vzteklý opeřenec, neposedný Žluťas a výbušný Bombas tvoří v tropickém ráji partičku neoblíbených outsiderů. Když však na ostrov dorazí záhadná zelená prasata, musí tahle nesourodá skupinka zjistit, co mají vepři za lubem a svůj ostrov před nimi zachránit.

http://www.metacritic.com/movie/the-angry-birds-movie

Můj názor:

Je to sice "jen" pohádka, ale na mě zapůsobila. Dívala jsem se na ni, když jsem byla sama doma a nakonec jsem byla ráda za kapesníčky. Mně totiž bylo Ruďáka líto. Fakt hodně. Ale nakonec jsem se vzchopila já i on. A ona proti své vůli našel přátele, kteří ho jen tak neopustí.
Moc se mi líbilo skryté poselství v té pohádce. Animace je nádherná a roztomilá. A hlavně se mi líbilo, jak plynul příběh. Přirozeně a s jasným cílem. Nemůžu si stěžovat! A ten dabing! Musím říct, že naše země dabingy umí a málokdy šlápne vedle. A tentokrát opět nezklamali a trefili se do černého. Dabing je úžasný!
Hodnotím dvojkou. Přece jen to nějaké chybky mělo. :)




Alenka v Říši divů: Za zrcadlem
(Alice in Wonderland: Through the Looking Glass)

https://www.forbes.com/sites/scottmendelson/2016/05/30/alice-through-the-looking-glass-was-an-unnecessary-sequel-in-more-ways-than-one/#7035477aa26d

Žánr: Dobrodružný, rodinný, fantasy
Info: USA, 2016, 113 minut
Oficiální obsah: 
Alenka Kingsleighová se ujala řemesla po svém otci a strávila několik posledních let na divokých vlnách světových oceánů jako mořeplavkyně. Po svém návratu do Londýna objeví kouzelné zrcadlo, skrz které se dostane zpět do fantastické Říše divů, kde se znovu shledá se svými starými známými: Bílým králíkem, houseňákem Absolemem, kocourem Šklíbou a potrhlým Kloboučníkem, který není ve své kůži. Kloboučník totiž ztratil svou svoucnost a tak Bílá královna Mirana vyšle Alenku zapůjčit si Chronosféru, cože je kovová koule uvnitř Velkých hodin, jež stanovují veškerý čas. Cestou do minulosti se Alenka setkává se svými přáteli – i nepřáteli – v různých dobách jejich životů. Alenku čeká nebezpečná cesta, během které musí zachránit potrhlého Kloboučníka dřív, než jí vyprší všechen čas.

http://screenertv.com/movies/alice-through-the-looking-glass-character-posters-johnny-depp/

Můj názor:
Nemám slov. Tohle bylo zklamání. Opravdu. Změna režiséra je opravdu znát. A vůbec tomu filmu neprospěla. Ale co je stále stejně skvělé je obsazení. Ani nápad není zlý! :)
Moc se mi líbilo nahlédnutí do minulosti. Také obsazení Času je dokonalé. A příběh jako takový také ušel. Ale měl pár hluchých míst u kterých jsem se opravdu nudila.
Co vám ale mohu zaručit je to, že Hamiše tady budete úplně nenávidět. Bude to čistá nenávist a opovržení. Také Červená královna získá další vaše sympatie. :)
Ale nejvíce na tomto filmu cením věnování na konci Alanu Rickmanovi. ♥
Hodnotím hodně špatnou trojkou. Ale opravdu hodně špatnou. 




Zhasni a zemřeš
(Lights Out)

http://www.shaw.sg/sw_moviedetails.aspx?filmCode=157%2036%20231%2096%2073%20119%20248%2041%2022%20223%2018%208%20183%20159%20145%20156

Žánr:
Horor
Info: USA, 2016, 81 minut
Oficiální obsah: 
Když Rebecca odešla z domova, myslela si, že za sebou nechala i své strachy z dětství. Když v době dospívání zhasla, nebyla si nikdy úplně jistá, co je skutečné a co není ... a nyní její bratříček Martin prožívá stejně nevysvětlitelné a děsivé události, které kdysi vystavovaly zkouškám její příčetnost a ohrožovaly její bezpečnost. Znovu se objevila děsivá bytost tajemně propojená s její matkou Sophií. Ale tentokrát, s tím, jak se Rebecca přibližuje k odhalení pravdy, je třeba si přiznat, že životy všech jsou v ohrožení... jakmile se zhasnou světla.

https://www.buzzfeed.com/alisonwillmore/lights-out-review?utm_term=.herDGeJoA#.ydY8xG1Oz

Můj názor:
Kdybych řekla, že jsem se u tohoto filmu ani chvíli nebála, nebo se nelekla, tak bych kecala. Atmosféra u tohoto filmu funguje na jedničku, příběh je taky dobrý a film nemá příliš hluchých míst. Je to nepříjemné a pro lidi, co se bojí tmy, jako já, přímo nesnesitelné. Opravdu jsem se u tohoto filmu necítila dobře. A to mám horory ráda. Přesto jsem u některých částí div nezavírala oči.
Už jsem zmínila, že se mi líbil příběh. Líbilo se mi, že Daiana byla dívkou, která nesnesla světlo. A upla se na jednu dívku. Dívku, která se stává matkou a s kterou již mrtvý "přízrak" Daiany pohybuje a nechce se jí vzdát.
Jednoznačně nejlepší scéna je hned na začátku, ale i později s dcerou Rebeccou je jedna opravdu hnusná scéna.
Abych to shrnula. Horor to je fajn. Nijak extrémně děsivý, ale má výbornou atmosféru a fajn lekačky. Umí v divákovi vyvolat různé pocity a o to jde.
Takže hodnotím horší dvojkou. 




Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
(Miss Peregrine's Home for Peculiar Children)

http://retrieverweekly.umbc.edu/tim-burton-brings-back-signature-peculiarity/

Žánr:
Dobrodružný, fantasy
Info: USA, 2016, 128 minut
Oficiální obsah: 
Díky tajemným stopám, které Jakeovi zanechá jeho milovaný dědeček, a které poodhalují tajemství jiných světů a doby, Jake objeví kouzelné místo, známé jako sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Jeho tajemnost i nebezpečí se začnou prohlubovat, jakmile Jake pozná jeho obyvatele a jejich zvláštní, neuvěřitelné schopnosti, ale i jejich strašlivé nepřátele. Jake nakonec zjistí, že jen jeho vlastní a výjimečná "podivnost" může zachránit jeho nové přátele.

https://www.youtube.com/watch?v=OaiQWpU2YpY

Můj názor: 

Tento film je zvláštní. Na začátku mě vůbec nebavil. Pak už se to konečně začalo hýbat a začalo to být zajímavé. Nakonec mě tedy bavil. Ale chyběly mi typické rysy Burtonových filmů. Jeho podpis jsem pořádně zaznamenala u pohyblivých postaviček od jednoho podivného chlapce a u konce u kostlivců. Neříkám, že jich tam nebylo více, ale tohle byl jeden výrazný rys. A čekala jsem trochu víc. Od Burtona i od tohoto filmu.
Obsazení je fajn. Hodně se mi líbí obsazení Evy Green. Je na tu roli jako stvořená. A celkově se jim obsazení docela povedlo. Asa Butterfield má určitě budoucnost a Samuel Jackson je jako záporák úžasný!
Hudba dobrá, námět dobrý, podivnosti úžasné!
Tak jako tak si film zaslouží horší jedničku.





Dívka ve vlaku
(The Girl on the Train)

https://www.youtube.com/watch?v=VuejjJ3rAg4

Žánr:
Drama, mysteriózní, thriller
Info: USA, 2016, 112 minut
Oficiální obsah: 
Každý den na cestě do práce jezdí Rachel Watson vlakem kolem města Witney. Vlak projíždí kolem jejího starého domu, kde bydlí její exmanžel se svou novou manželkou Annou. O pár domů dál každý den vidí jiný manželský pár. Rachel si postupně tento pár oblíbí a sama pro sebe si je pojmenuje ‚Jess a Jason'. Zdá se, že mají dokonalý život, a Rachel jim zároveň závidí i přeje jejich štěstí. Jednoho dne, když projíždí kolem jejich domu, stane se svědkem něčeho, co od základu změní vše, co si dosud o tomto páru myslela.

we♥it

Můj názor:
 

Moc nevím, co o tomhle filmu napsat. Je to zvláštní film natočen zvláštním stylem. A strašně skáče v časem, což mě mátlo a nejednou jsem se ztratila.
Tak jako tak mě film nebavil. I když musím uznat, že má své kouzlo. Příběh je postavený... No nevím vlastně na čem je postavený. Tak jako tak má zmatenost, kterou už jsem zmiňovala, i kladné stránky. Vlastně je na ní i ten film založený mi přišlo. Tak trochu.
Za co ale palec nahoru musím dát je docela odpovídající atmosféra a dokonalé zvládnutí svých postav od hereček, co hrály vychlastanou Rachel, dobrovolnickou Annu i znuděnou Megan.
Hodnotím lepší čtyřkou.





Fantastická zvířata a kde je najít
(Fantastic Beasts and Where to Find Them)

http://www.thinkgeek.com/product/jjkp/

Žánr:
Dobrodružný, rodinný, fantasy
Info: Velká Británie/USA, 2016, 133 minut
Oficiální obsah:
Newt Scamander přichází do New Yorku se svým záhadným kufříkem, ve kterém se nachází obrovská sbírka vzácných magických tvorů z jeho cest kolem světa. Co se může stát, když se nadaný britský kouzelník vydá do Ameriky a jeho zvířata (některá i trochu nebezpečná) uniknou z kufříku?

https://www.pottermore.com/collection/creatures

Můj názor:
Tento názor je hodně ovlivněný tím, že světem Harryho Pottera žiju. A tím pádem se i Fantastická zvířata zařadila mezi nejlepší filmy, které jsem kdy viděla. A upřímně řečeno to asi nebude jen tím, že miluji Harryho Pottera a magii. Vždyť herecké obsazení, příběh, efekty, animace... To všechno je v tomhle filmu tak kouzelné, že to ani jinak nejde!
To, že jsem nadšená z obsazení už tu padlo, ale ještě víc nadšená jsem z těch všech potvůrek a zvířátek a jsem prostě absolutně zamilovaná!
Vlastně mě napadá jen jedna jediná věc, kterou bych vytkla. Johnny Depp jako Grindelwald. Grindelwalda hrál v Harry Potterovi Jamie Campbell Bower. Tak nějak jsem očekávala, že herce ponechají. Jamie už na to má věk a hodí se mi na tu roli více než Depp a to říkám jako velká fanynka Deppa.

Na druhou stranu se mi velmi líbily propracované detaily, Na začátku filmu noviny. Bradavice. Brumbál. Prostě to hezké a nenásilné propojení!
A moc se těším na druhý díl. Opravdu. Hlavně ať ho npokazí. Protože tento svět mě baví a asi jen tak nepřestane. :)
Hodnocení je asi poměrně jasné. Podtržená jednička s hvězdičkou! ♥




Doctor Strange

https://reprog.wordpress.com/2016/11/01/brief-thoughts-on-doctor-strange/

Žánr:
Akční, dobrodružný, fantasy, sci-fi
Info: USA, 2016, 115 minut
Oficiální obsah:
Studio Marvel uvádí film Doctor Strange o světoznámém neurochirurgovi Dr. Stephenu Strangovi, jehož život se změní po strašlivé dopravní nehodě, která mu znemožnila používat ruce. Když ho tradiční medicína zklame, je Strange nucen hledat uzdravení a naději jinde. A tak se vypraví na mystické, odloučené místo známé jako Kamar-Taj. Brzy zjistí, že Kamar-Taj není jen chrámem uzdravení, ale i základnou pro boj s temnými silami, jež chtějí zničit naši realitu. Zanedlouho si musí Strange – vybavený novými magickými schopnostmi – vybrat, zda se vrátí k původnímu životu plnému bohatství a slávy, anebo se všeho vzdá a bude bránit svět jako nejmocnější kouzelník ve vesmíru.

https://www.digitaltrends.com/movies/doctor-strange-movie-news/

Můj názor:
Všichni jsou nadšení z tohoto filmu. Já ne. Nebyl to špatný film, to vůbec ne. Nevadilo mi ani to, že to není typická marvelovka, protože v tom se upřímně řečeno ani moc nevyznám. Je to dost dobrý film, jen z něj nejsem nadšená. Toť vše.
A vím, že všichni byli nadšeni z obsazení Benedicta. Já moc ne. Mně se na o prostě nehodí. Je to Sherlock. A ne superhrdina. Tečka. Přesto u mě nejde vlak. Já byla nadšená z obsazení Tildon Swinton. Pokud jste ji nepoznali, tak malá nápověda. Pamatujete na Narnii? Už víte? Ne? Tak já vám to řeknu. Tahle žena je ta královna, která mě vždy fascinovala a děsila. A také jsem neuvěřitelně ráda za obsazení Madse Mikkelsena, kterého můžete znát z úžasného seriálu Hannibal.
Efekty a herecké výkony byly dobré. I příběh byl fajn a nemůžu říct, že bych se nudila. A musím říct, že se mi líbily ty různá moudra, která byla jako by vypadla z knihy hrdinských mouder. Musím také ocenit vtipnost filmu. Dlouho jsem se takhle hezky nezasmála.
A jak tedy hodnotím? Obsazením si u mě šplhly, efekty super, příběh fajn, vtipné, plné mouder.
Je to přece jasná jednička. :)

Všimli jste si, že tento díl je hodně o Harry Potterovi? Nejen Fantastická zvířata, ale i obsazení v Podfukářích či v Než jsem tě poznala. Ale přísahám, že je to jen náhoda! :D
A asi nikoho nepřekvapilo, že kromě Fantastických zvířat, kde hraje roli i Velká Británie, jde jen o filmy z USA.  


A v příštím posledním díle se můžete těšit na: Smrt ve tmě, Buchty a klobásy, Inferno, Matky na tahu, Hra peněz, Jak přežít single, Bohové Egypta, Neon Demon, Lovec: Zimní válka


A jaký máte názor na zrecenzované filmy vy? A na jakou z chystaných recenzí se těšíte nejvíce? :)


neděle 7. května 2017

0.9 Tag - Šílenější dotazník

Zdravíčko,
mě ty tagy nějak baví, tak jsem se rozhodla pro další. Tentokrát je trochu odhalující a šílenější, ale komu by to vadilo. Minule jsme se podívali na Mišmaš a tentokrát to je taky takový mišmaš, ale trochu jiný. Obvyklejší. Tak jdeme na to? :)

1) Je nějaká věc, které se nemůžeš ani dotknout?
Syrové maso. Já nevím proč, ale mně to fakt dělá strašně zle. Teď už je to mnohem lepší, ale v minulosti? Brrr. Momentálně se fakt nemůžu dotknout nehty tabule, protože hned mi běží mráz po zádech. Automaticky totiž slyším ten zvuk. A taky mi moc nevyhovuje se dotýkat kříd, je to neuvěřitelně nepříjemné.

we♥it
2) Je nějaký zvuk, který opravdu nesnášíš?
Už jsem ho zmínila výše. Zvuk při ježdění nehty po tabuli Nejotřesnější zvuk na světě. Také mi vadí vysoké tóny. Hlasu, hudebního nástroje, čehokoliv. Nesmím zapomenout na příbor, který jezdí po talíři. Nenávidím to. A pak naše jedny dveře strašně vržou. Ale takovým táhlým zvukem. Je mi z toho vždy zle.

3) Jaké slovo si vymyslela?
Vymyslela jsem spoustu slov, ale příliš moc si jich nepamatuji.Teď si nevzpomenu asi na žádné. Vždy totiž něco vyslovím a jakmile to není normální slovo, tak taky rychle zapomenu. Možná tak čuchiny. Jakoře máme vidiny, slyšiny a čuchiny. Víme ne? Možná to existuje, ale když to řeknu, tak na mě každý divně kouká.

4) Nakupuješ podle letáků, slev a akcí?
Na slevy se dívám. Přece jen taková 50% sleva při prvním nákupu je hodně lákavá věc. Na akce taky koukám. Nejsem bohatá, abych se aspoň nezajímala o tyto věci. Ale jen někdy se nechám zlákat. A většinu akcí a slev stejně nepostřehnu. Ale letáky neodebíráme, takže ty moc neřeším.

we♥it
5) Počítáš někdy kroky při chůzi?
Když se nudím nebo potřebuji něco změřit. Ale poslední dobou už moc ne. V minulosti to bylo častější.

6) Na které seriály se můžeš dívat pořád dokola?
Gilmorovky, Přátelé, Sex ve městě, Teen Wolf, True Blood, Hannibal a American Horror Story. Pro mě nesmrtelné. Momentálně koukám od začátku na Přátele a zbožňuji je. Následovat bude Sex ve městě. Z těch současných musím říct, že American Horror Story je jednička. Nejvíce se mi líbí první, druhá a pátá série. Na True Blood už jsem koukala tak milionkrát a stále mě to neomrzelo. Z Teen Wolf mám nejraději první půlku třetí série, takže tu umím úplně nazpaměť. A na Hannibala nejde zapomenout. Je to legendární seriál, který by si zasloužil větší základnu fanoušků. A ten konec? Famózní. Nikdy jsem lepší zakončení seriálu neviděla. Nikdy.

7) Odpověz na otázku – co je lepší nebo stejně dobré jako sex?
Stejně dobré? Ty věci okolo pak polibek, čokoláda, ovocné smoothie, spánek a pocit, že jsem někomu mohla pomoct nebo vykouzlit úsměv na tváři.

we♥it
8) Už jsi někdy vyhrála nějakou soutěž?
Nedávno, jak jste se mohli dočíst na konci tohoto článku. Byla jsem z toho úplně na větvi! Jinak jsem jako malá vyhrála nějakou malířskou soutěž, ale za tu jsem nic nedostala a jediné, co si pamatuju je, že učitelka mi na ten obrázek říkala, že to sluníčko je strašně infatilní. A pak ten pocit vítězství, že jsem vyhrála, i když jsem odmítla to sluníčko změnit!

9) Jaký máš pocit ve vodě? A co cítíš, když se díváš do ohně?
Miluji vodu. Cítím se v ní jako doma. Zbožňuju válení u moře a zbožňuju válení se v moři a blbnutí tam. Vodu mám ráda odmalička. Vím, že dokáže být nebezpečná, ale stejně jsem z ní nikdy strach neměla. U ohně cítím teplo domova a pohodu. Relax. Uklidňuje mě. Ale nikdy nezapomínám, jak nebezpečný dokáže být.

10) Jaké jídlo a pití bys chtěla vyzkoušet?
Pití? Ještě nedávno bych odpověděla Tatranský čaj, ale už jsem měla tu čest. Tak asi Blue Hawaii. Co se týče jídla, tak bych zhruba před čtrnácti dny odpověděla mexické jídlo, ale to už jsem též ochutnala, ale klidně bych ochutnala i jiné než s jakými jsem měla tu čest.

we♥it
11) Za co měsíčně utratíš nejvíc peněz?
Jídlo. A kraviny. Knihy. Někdy i za oblečení. Ale to jen málokdy. Nejvíce peněz jde pravidelně na jídlo a knihy. Ale co nadělám že? Když miluješ, není co řešit!

12) Jaká vůně se ti nejvíc líbí?
Miluji ovocné vůně. Malina, jahoda, lesní plody. Ale také mám ráda vůni květin, ale ne ve svíčkách. Myslím prostě květiny. Moc mi většinou nevoní čokoláda nebo přehnaná vanilka.

13) Kdybys mohla mít na něco talent, co by to bylo?
Zpěv! Strašně ráda bych uměla zpívat. Miluju zpívání a proto mě tak mrzí, že to neumím. Je pravda, že je mi to vynahrazeno jinými talenty, ale přesto bych ráda uměla i zpívat.

we♥it
14) Jaká byla tvá neoblíbenější hračka v dětství?
Autíčka a koberec na ježdění. Ale i barbíny jsem mohla, jen jsem je nikdy neuměla poskládat zpátky dohromady, když jsem jim odpojila do těla končetiny a hlavu.

15) Jaký dárek ti vždy zvedne náladu?
Ten od srdíčka myšlený upřímně. A strašně ráda bych někdy dostala nějaký zážitek. Taky mě samozřejmě zahřeje u srdíčka kytička. Ale mým velkým snem je dostat obrovského medvěda. Vím, že rodiče by asi nejásali, ale já ho potřebuju!

16) Popište svůj život názvem filmu?
Ale nebude jeden. Můžu zmínit Hra peněz. Taky mě napadá Ženy v pokušení nebo Alenka v říši divů.

we♥it
A co vy? Jak by zněly vaše odpovědi? Nebo o tom napíšete článek? Pokud ano, tak neváhejte mi tu zanechat odkaz! :)





středa 19. dubna 2017

Kecálkov II.

Zdravíčko :)
Už je to delší dobu, kdy jsem vydala první článek tohoto typu. Jenže neustále se něco dělo a dělo a nebyl čas to sepisovat. A tak tento článek možná bude trošku delší. A nebo taky ne. Uvidíme, co všechno se vlastně stalo. Možná mě to samo překvapí, kolik se toho událo!

Začala bych maturitním plesem. Sice už byl 3. 2., ale to přece nevadí! Sice bych vám o tom plesu mohla napsat samostatný článek, ale stejně by to nebylo ono. Slovy moc nejde vyjádřit, jak moc jsem si to já užila a vlastně jak si to snad všichni užili! Slyšeli jsme spoustu chvály a to nás upřímně zahřálo u srdíčka ze všeho nejvíc. Jen škoda, že ten večer tak moc utekl!
Byl úžasný, božský, parádní. Prostě nejlepší! Užila jsem si ho úplně nejvíc, co to jde. Nelituji ani jedné minuty. Opravdu k němu nemám slov. Jediné co vím je to, že na tento večer nikdy nezapomenu a to i přesto kolik starostí s tím bylo. Opravdu se nám zkomplikovalo všechno, co se zkomplikovat mohlo. A přesto se vše povedlo, jak mělo. Možná ještě dokonce lépe! :)
A jako bonus jsem vypadala jako princezna O:) Líbila jsem se sama sobě. Jo a ty šaty jsou tmavě fialové a ne modré. Barva odpovídá na druhé fotce :)


Také jsem si v ten večer krásně zatančila. Nejen s přáteli a profesory. Ale i s rodinou. :) 

S tatínkem
Úplně nejvíce se mi ale na večeru líbilo to, že nás jako třídu stmelil. Náš kolektiv. Lidi, kteří se spolu nebavili, se spolu najednou bavili. Bylo to úžasné! Bez hádek. Podporovali a pomáhali jsme si navzájem. A tak to má být! 

No nebyli jsme krásní?
Nikdy na ten večer nezapomenu.
Na závěr se s vámi podělím ještě s našimi videi. První video je video od nás. Dělali jsme si ho sami. Maturitní video naší třídy na téma našeho maturitního plesu - filmy a seriály. Schválně. Všimnete si mě? :)
Druhé video je ze samotného plesu. A musím říct, že je dokonalé.

video
(Když tak odkaz zde)


(Když tak odkaz zde)


V březnu jsem měla předmaturitky. Tedy souborky. Prostě maturitu nanečisto. Kdybych to nedala, tak bych měla ještě jeden pokus. Pokud ani pak ne, tak nejdu k maturitě. Známkování bylo o 10% přísnější. Takže jste na 4 nepotřebovali cca 45%, ale 55%. Zkouška z angličtiny i češtiny byla ze slohu, didaktického testu a ústních. Nebylo to tak zlé. Didakťáky se mi povedly, ale stejně si myslím, že je to ta nejhorší část na celých maturitách. Slohy mi nedělají problém, i když v angličtině bojuji se slovní zásobou. A ústní byly kupodivu úplně nejvíc na pohodu. U zkoušení byla přátelská atmosféra a to docela pomáhalo. A jak jsem nakonec dopadla? Výsledné známky byly 2 a 2. Takže pohoda. Jedinou nevýhodu vidím v tom, že teď se mnou blížící se maturita nic moc nedělá. Nestresuji se. Ano, je to dobře, protože pak se mi více daří. Ale na druhou stranu bych už mohla něco začít dělat. Možná.

we♥it

A když už jsem nakousla téma škola, tak jsem se konečně začala připravovat i na přijímačky na vysokou. Ale mohla bych makat víc. O tom žádná. Jenže mě to nebaví. Navíc nejsem moc učící typ. Zneužívám toho, že mám výbornou krátkodobou paměť a fotografickou paměť. Jenže to mi asi u přijímaček neprojde, protože je toho vážně hodně. A ještě kromě psychologie a biologie, které se musím učit od základů, se připravuji na SCIO testy a to OSP. Logický a Kvantitativní oddíl jsou nejvíce na pohodu. Ale u verbálního příliš riskuji a to mi dost kazí výsledek. A u argumentačního na tom nejsem tak zle, ale už jsem většinou unavená a tam jsou ty strašně dlouhý texty a dělám chyby z nepozornosti. Musím na tom všem prostě máknout! A zbytečně neriskovat!
Jo a moje zvýrazňování důležitých věcí rozhodně NEVYPADÁ jako na tom obrázku. Já mám spíše takové omalovánky. Škoda no.

we♥it

Trochu z jiného soudku. Dovolila jsem si přečíst si jednu sérii knížek. Upíří sérii. Beletrii. Pohodu a klídek. Relax. A zakázala si výčitky svědomí. Dobře jsem udělala. Pravá krev má totiž třináct dílů a je to psané takovým zvláštním stylem. Takovým normálním, lidským nevyumělkovaným. A mně se to líbí! A podpořilo mě to ve vlastním psaní. Díky bohu. Jinak četl jste někdo Pravou krev? Seriál asi někdo z vás zná, ale můžu vás ujistit, že seriál se absolutně liší od knih. A knihy jsou lepší. Jako obvykle.

we♥it


Začala jsem s Netflixem. Ani ne proto, že se chci dívat na seriály, co tu nemáme, ale spíše pro zlepšení mé angličtiny na seriálech, které už znám a tedy by mi ta angličtina nemusela dělat takový problém. Viděla jsem tam zatím tři díly a přesto už vidím malililinkatý rozdíl. Rozrostla se mi slovní zásoba. Zatím ne o moc, ale rozrostla a já vidím výsledky a to mě motivuje! Zkuste to :)
A to mě přivádí k tomu, že se začínám na seriály, které znám už nazpaměť a přesto si je pouštím zas a znova, koukat v angličtině.

we♥it

Když už jsem u těch seriálů, tak jsem začala koukat i na nějaké nové. Za zmínku stojí American Gothic. Je to krátký seriál jen s jednou sérií, ale opravdu mě baví. Pokud ho neznáte a máte rádi záhady a rádi odhalujete vrahy a podobně, tak doporučuji!

http://tvseriesfinale.com

Byla jsem s maminkou v kině! A to na ničem jiném než na filmu Kráska a zvíře. A moje dojmy? Není to žádná pohádka. Je to film pro starší diváky než jsou děti. Spousta věcí člověku musí dojít, musí je pochopit a vyvodit ze záběrů, písniček a z těch málo rozhovorů tam. A co se mi líbilo? Obsazení. Hudba. Dabing. Animace! A hlavně Emma. Zase hrála chytrou, jinou a knihy posedlou dívku. A to ji prostě jde! Navíc je opravdu krásná. A Netvor se mi více líbil jako zvíře, Jen tak mimochodem.

we♥it

No a nakonec. Jak jsem zmiňovala v minulém článku, tak jsem zpět na fialové. Ale teda fialová se velmi rychle vybila do tmavě modré. Ale i tak se mi to líbí. I když to byl nezvyk! Ale jsem tak ráda, že ji mám zpátky. Uf. Cítím se i mladší! :D Fotka je na porovnání. Hned po zkrácení a nabarvení. Jedna z největších změn, co se týče délky vlasů u mě!


Ještě jedna malá vsuvka. Letos jsem opravdu spokojená s Velikonocemi. Nepřišli spolužáci ze základky, takže byli jenom super koledníci. Jeden koledník mi pochválil vlasy a tetování a jako bonus se mi opravdu, ale opravdu povedl beránek! 



A ještě mě tak napadá, že jsme ve škole dělali takový projekt. Vyráběli jsme hodiny nebo lampičku. K tomu 3D model, náčrtky, technický nákres a katalog.
Já vyráběla hodiny inspirované Alessandrem Mendinim. Zákazník si na ně sám nakydá barvičky a ty pak ručičky, tedy štětce, rozmažou po paletě. Nápad dobrý, zdálo se to i jednoduchý, ale navztekala jsem se pořádně. 



Pro dnešek by to asi stačilo. Kolem mě a mně samotné se děje spousta věcí, ale ne všechny se mohou publikovat a některé věci jsou třeba zase příliš složité na pár písmenek. Tak jako tak se s vámi pro tentokrát loučím a budu se těšit příště! :)

A co vy? Jaké jsou vaše novinky? Co se u vás děje? :)